Bohužel, asi to bude pravda. Ani ten Karel IV., kterého tak zbožňujeme, nebyl Čech. Českých pánů se zbavili Habsburkové v roce 1620 a 1621, zbytek se asimiloval s německou a rakouskou šlechtou a to, co zbylo po 1918 a přežilo druhou světovou válku, nakonec stejně udusaly boty proletariátu do země. Říká se, že šlechta byla duší národa. Patroni umění, jazyka, literatury. Ale české šlechty, ryze české, jsme skutečně dlouho neměli.
A co inteligence? Skutečně českou inteligenci jsme plodili po málu – německým jazykem se mluvilo skoro všude po nějakých tři sta let. To je dosti dlouhá doba na to, aby to ani Národní obrození nedotáhlo do těch konců, do kterých chtěli. Mluvit česky bylo moderní, proto se tolik české inteligence vynořilo. Ale i tak jsme tu českou inteligenci, jako národ, moc rádi neměli. Ti, kteří přežili druhou světovou válku, skončili většinou také udusáni botami proletariátu. Pak tu ještě byli vojáci, letci, hrdinové druhé světové války a legionáři, kteří bojovali za ještě nevzniklé Československo. Ti byli také udusáni proletariátem a sedláky do země, vyhnání za jejich hrdinství do uranových dolů nebo hůř, vězněno a potom jim bylo přiděleno nějaké podřadné postavení jako skladníci.
Odpověď je jasná
Nátura české kultury a národa tkví v sedláctví, malosti a maloměšťáctví. Takový je náš život, morálně udupaný do neznáma. Pomalu se nám vrací nějaká hrdost, ale ještě dlouho potrvá, než se něco skutečně hodnotného ukáže. Zatím je to jedna velká bída. Už Masaryk bojoval proti falsifikátům a proti pověrám, vzpomeneme na Hilsneriádu. A je těžké dávat Masarykovi za vinu to, že nakonec jeho idea o čechoslovakismu neuspěla. Ona nikdy ani uspět neměla a nemohla.
Neměli jsme natolik kulturně a inteligentně vyspělý národ, aby vůbec nějakou ideu udržel, natož pak, aby pokračoval. A hřebík do rakve jakékoliv hrdosti byl Edvard Beneš, jakkoliv se snažil a jakkoliv byl dobrým diplomatem a učencem. Byl špatným politikem a jeho největší chyba se následně projevila i na celé devastaci národa a jakékoliv rodící se kultury, která umřela spolu s Masarykem.